Můj prázdninový čas doma v České republice začal a už popadám tetu, moje malé hubaté cynické Já, které se moc těší a míříme na jeden z našich výletů po krasách naší země – hrad Buchlov a zámek Buchlovice. Hrad se nachází v pohoří Chřibů obklopen lesy. Na nádvoří se vytvoří menší skupinka turistů toužících po historii našich předků a hlas poštolky umocňuje o to víc ducha tohoto místa.
Nuže vítejte na hradě Buchlov a teď už vyrážíme. Hrad pochází někdy z poloviny 13. století, ale neexistují žádné písemné dokumenty. Jedná se o královský hrad, ale nikdy králem nebyl obýván a patří k nejstarším českým hradům. V roce 1945 původní majitel ztratil práva a dnes hrad spadá pod Národní památkový úřad.
Ocitáme se v tanečním sále, který byl renovován a dnes mimo jiné slouží ke svatebním obřadům.
Poté procházíme hradním nádvořím s vyhlídkovou věží, druhou věží, kde byla hladomorna. Vždy mne na takových místech napadá, jaký život tehdy lidé vedli, jak náročné to bylo.
Navštívíme kuchyni, kde probíhala příprava jídel. Zbytky byli vyhazovány do 60 metrů hluboké studny, která se nachází v rohu hradního nádvoří a sloužila jako odpadní jáma.
Hrad byl často dobýván, ale nikdy se nepodařilo ho dobýt. Obdivujeme dobové zbraně a různé mučící masky.
V 16. století byla na hradě zbudována knihovna, která čítá na 10 000 knih – beletrie, magie, atlasy v maďarštině, němčině, francouzštině a latině. Malebnost knihovny dokreslují portréty a glóbus.
Posouváme se do kaple, která byla zničena nájezdy Matyáše Korvína. Poté byla zrekonstruováno na obytnou část. Nabízí nádherný výhled do okolí.
Modlitební kniha po pádu kaple byla umístěna do truhly, kterou nacházíme v další části. Zde obdivujeme nejen obrazy Posledního pomazání, ale i objekty spojené s tresty. Na hradě se prováděli soudy, ale žádné popravy. Jako trest byl viník vyhnán z panství, mučen nebo roztrhán psy.
Hrad a doba samotná byli často zmítány náboženským hnutím – protestantstvím a katolictvím. Na zdech visí portréty majitelů hradu, jejich chotí a výjevů z dob Uherska. V roce 1848 v době Uherského povstání, kterého se tehdejší majitel hrabě Zikmund I. rovněž zúčastnil, mu hrozil trest smrti, který byl díky jeho krásné, šarmantní ženě zmírněn na doživotní domácí vězení.
Rod Berchtoldů podstatně ovlivní další vývoj hradu a jeho okolí. Hrabě Bedřich Všemír von Berchtold procestoval spoustu zemí, vystudoval lékařství, věnoval se botanice, černé magii a je spoluzakladatelem Národního muzea v Praze. Z jeho cest vidíme mimo jiné kůži aligátora, kostru koně a světový unikát – malovaný herbář. Žil jako starý mládenec a na svou dobu se dožil úctyhodných 95 let.
Jiný z rodu Berchtoldů, hrabě Leopold založil v Buchlovicích nemocnici, jejíž služby byly zásadně bezplatné a na dobrovolné bázi, zavedl chorobopisy. Provoz nemocnice zadlužil panství na dalších 50 let. Sám Leopold se nakazil od jednoho pacienta tyfem a umírá.
Naše historická procházka hradu končí u 2400 let staré mumie, tělo ženy ve věku 30 – 35 let. Mumifikace byla velmi drahá záležitost a prováděla se jen u bohatých lidí.
Posledním místem celé prohlídky je výstup na vyhlídkovou věž. Překrásný rozhled do okolí lemován mraky a modrou oblohou nás okouzlí a zdržíme se o trošku déle. Na nádvoří ale přichází další turisté a je čas se rozloučit.
Naše 1,5 hodinová prohlídka hradu je u konce a my si zasloužíme malý piknik a půl litru kofoly.
V přítomnosti pana Chřibonoše užíváme naše jídlo a cítíme tu pohodu. Cestou zpět pojedeme hvozdy a budeme ještě panu Chřibonošovi moc vděčné, protože ani ne za dvacet minut nasbíráme naši večeři. Mockrát děkujeme, pane Chřibonoši! Večeře bude vynikající a bude se nám dobře spát.
Večer v postýlce s napapaným bříškem se mne moje malé, slavné cynické Já zvědavě ptá: A jsou na Buchlově duchové? Straší tam? Podle výpovědi naší mladé průvodkyně, studentky archeologie, se tam dějí zvláštní, tajemné věci. Tak ať žijí duchové! Dobrou noc!
