Vstávám do nádherného slunného dne, čaj Earl Grey se sýrovými chlebíčky v Bzenecké kavárně u Bachana mne posilní na další výlet a cílem se stává o pár kilometrů vzdálené městečko Strážnice.
Výlet začíná krásnou procházkou Zámeckým parkem, který je vyhlášen kulturní památkou. Zde se nachází platanová alej, tvořená 52 stromy, je největším souborem platanů v České republice. Největší platan má v obdobu 480 cm a stáří kolem 200 let.
Klenutá brána mi nabízí nádherný pohled na Strážnický zámek. Zde mohu obdivovat nádherné druhy stromů. Například přes 100 let stará Katalpa pocházející ze severní Ameriky a nebo další dekorativní a oblíbený druh stromu Pavlovnie. Ta pochází z Číny.
Parkem také protéká Baťův kanál, který je znám svými plavbami a pronájmem malých člunů. Stoka nabízí nádherné kontrasty přírody a až by se zdálo, jakoby přírodu pokryl zelený koberec.
V zámku se rovněž nachází malý amfiteátr, sloužící k letním vystoupením, v blízkosti se také nachází krásné sochy významných lidových muzikantů jako Samko Dudík.
Ocitám se opět u stoky. Její původ a hra barev je odrazem krásy přírody.
Cestička mě vede dál a mohu obdivovat další stromy parku. Opět další čínský strom – Sekvoj, starý 40 let, který začne plodit teprve až ve dvaceti letech. Dorůstá až do 30 m a je znám teprve od 40. let minulého století.
I další strom, lidově znám jako kaštan, vědecky ale jírovec je starý přes 100 let a dorůstá se asi do 25 m a dožívá jen okolo 200 let. Jeho plody – kaštany – jsou hodnotným krmivem pro zvěř.
Nebo Jinan dosahující až 30 metrů, v přírodě se vyskytuje dnes jen velmi vzácně. Stáří rodu je ale větší než 100 milionů let a tento druh jako jediný přežil do současnosti.
Ještě obdivuji olši, asi 120 let starý strom, která kvete před rašením listu a vyznačuje se samčími i samičími jehnědami.
Na mě už ale čeká další výlet – návštěva Zámku Strážnice. Protože se v zámku bohužel fotografovat nesmí, zůstane výlet jen u fotek z letáku.
Ve skupince 5 návštěvníků se vydávám po stopách zámku, který byl do roku 1945 převážně ve vlastnictví šlechticů. Od roku 1956 jej převzala Lidová kultura. Hned ze začátku obdivujeme vzácné obrazy neznámých dvorních malířů s portréty Habsburků a Lichtenštejnů. V zámku se nachází historická knihovna se 13.000 výtisky. Asi v druhé polovině 13. století byl hrad přestavěn na zámek. Strážnice pochází od slova stráž – hlídala hranice s Uhry.
V zámku se nachází expozice výstavy loutek ze sbírek Milana Knížáka. Počátky loutkařství spadají do druhé poloviny 18.století. Ze začátku byli vrchnosti spíše trpěny než podporovány. Loutky byly v loutkařské rodině nejcennější majetek a dědil se z generace na generaci. V 19. století nastala velká poptávka a loutka se stala běžnou komoditou řezbářských dílen. Dnes patří loutky ke kulturnímu dědictví a tradici České republiky. Výstava potrvá až do konce října 2025.
Zámek je doplněn ještě o výstavu hudebních nástrojů velmi vkusně uveden v červené barvě a doplněn i o akusticky doprovod.
Další velmi zajímavou výstavou jsou Kresby Cyrila Mandela pod názvem Tichá řec malířovy palety. Mandel patřil k výrazným osobnostem moravského výtvarného umění. Jeho tematikou byl venkovský region. Už od dětství se u něj projevoval výtvarný talent. Zemřel velmi mladý, ve věku 34 let v roce 1907 následkem záchvatu deprese a pádem na hranu stolu. Byl velmi plodným malířem a jen na výstavě je k vidění více než 100 jeho prací.
Jen přes cestu dál se nachází další atrakce Strážnice – Skanzen Strážnice.
Ponořím se do dob dávných a tradic naší kultury zde na Jižní Moravě. Obdivuji stodoly k mlácení obilí, ukládání slámy a sena nebo ustájení dobytka. Naprosto typickým znakem jsou kryté slaměné došky. 
Areál staveb z Moravských Kopanic, která představuje hornatou oblast osídlenou teprve v 18. století. Domy byly stavěny z místních dubů a buků. U komplexu tří staveb se jedná o zemědělskou usedlost z roku 1856.
V sousedství se nachází dům z 19. století jako obydlí nemajetné rodiny, jejíž členové se živily především nájemnou prací. Necelý hektar pozemku nestačil rodině k obživě, a tak si členové museli přivydělávat sezónní nádenickou prací. V létě odcházeli do nižších oblastí vypomáhat se sklizněmi, v zimě pracovali v lese.
Opodál se nachází zemědělská usedlost pana Antonína Mališky. Vznikla v 18. století a patřila ke středně velkým hospodářstvím.
Hned vedle stojí usedlost číslo 69 paní Anny Mrázkové. Její zeměděská usedlost patřila k těm nejbohatším hospodářstvím v okolí a pochází z 19. století.
Také usedlost pana Bětíka patřila mezi velké selské grunty. Majitelé obhospodařovali 9 ha polí, luk, pastvin a lesa, chovali několik krav, pár volů, prasata a drůbež.
V další stodole se nachází expozice hliněného stavitelství na Moravě, kde jsou znázorněny příklady využití hlíny ve stavitelství. 
Předzahrádky – byly součástí bezprostředního okolí domu – malé zahrádky umístěné před domem. Pěstovali se tam nejen okrasné květiny, ale též léčivé byliny a zelenina. Byly ohrazeny dřevěným nebo proutěným plotem, jenž slouží jako ochrana před drůbeží a zvěří.
Kovárna Jana Veverky sloužila k výrobě nářadí, podkování koní a krav. Základní vybavení tvoří výheň měchy a kovadlina, kolem níž se soustředila práce kováře.
Opodál se nachází selské domy tvořící souvislou uliční frontu typickou pro návsi. 
Areál Lučního hospodářství představuje hospodářské stavby stojící osamoceně nebo ve skupinách uprostřed horských luk a používány ke skladování sena.
Přichází jedno z míst, které nejlépe vystihuje kulturu mého kraje – vinohradnické stavby z 19. století ke zpracování, zrání a uskladnění vína. Stavby pochází z roku 1808.
Nádherná procházka Skanzenem je za mnou a v Restauraci Skanzen lze vybrat z místních specialit. Dnes je na programu svíčková s knedlíkem a kofola.
Jen o pár stovek metrů dál se nachází další nádherná atrakce – přístav Strážnice. Nasedám spolu s dalšími po domluvené rezervaci na loďku Ámos a čeká nás hodinová projížďka Baťovým kanálem a řekou Moravou. Průvodkyně Jitka nám objasní technickou část. Kanál byl odjakživa státní a dne 17. října 1934 se začal provoz z důvodu ochrany přes přírodními katastrofami. Vznikl závlahový systém o délce 27 kilometrů. Velkou zásluhu lze přiznat i podnikateli Baťovi, který žádal stát o přidělení peněz na tuto stavbu.
Pomocí dvanácti komor jsou vyrovnávány hladiny sousedících řek a míry jsou uzpůsobeny předepsaným parametrům lodí. Jsou to dvojitá vrata vepředu i vzadu kvůli ochraně vyšší hladině jiné řeky. V druhé části poznáváme přírodní tok řeky Moravy.
Tak nádherná dokáže být Strážnice a na malém kousku se dá objevit spousta kras této městečka. To se již ale připravuje na další Highligt – Mezinárodní folklórní Festival Strážnice, který se těší obrovské popularitě. První účastníci už trénují a že mají práce!
Nezbývá mi než jim popřát hodně štěstí a příští rok opět na viděnou!
