Jannah Theme License is not validated, Go to the theme options page to validate the license, You need a single license for each domain name.
Všední den

Vděčnost 2019

A opět je další rok za námi a jak již víte, ohlédnu se za uplynulým rokem. Můj nový rok začal opravdu senzačně. Hned první týden se mne rozhodlo moje auto bojkotovat – ani ne 300 metrů od benzinky. A k mému štěstí byly ještě dvě pumpy mimo provoz.Natankuji Petku skoro plnou za dva franky a mašíruji zpět nocí k autu, naplním a jedu zpět k benzince natankovat. Něco takového se může stát. Po příjezdu domů hlásí média ( nepodstatnou ) zprávu, že nejbohatší muž planety se bude rozvádět.Moje hubaté cynické Já je nadšené – konečně někdo pro nás. Podstatná věc –  když se na toho pána podívám, je jasné, že to musí být velice inteligentní muž, ale za všechny peníze světa mi nevleze do domu. Moje cynické Já je uražené a vytýká mi, že jsem povrchní a nehledím na vnitřní hodnoty. O den později je znám také důvod rozvodu – je v tom jiná žena. Moje hubaté cynické Já už mudruje: Tak ten nám do baráku fakt nevleze a shrnuje údaje: Jestli se chceme stát milionáři, musíme si nabalit miliardáře.

Můj Peugeot mne zlobí dál – ještě dvakrát bez benzínu a jednou byla prázdná baterie. Když bydlíte u provozovatele garáže Peugeot, dostanete vkusné dárečky. Tento rok to byl kanistr. Moje cynické Já si dělá starosti, jestli nezačínám hloupnout a neumím správně tankovat. To se sama sebe ptám taky, a tak nechám zkontrolovat pumpu. Vše je v pořádku.Až do večera. Pumpa odmítá poslušnost a Pežošek se nechá vést. Přivřu oči – pro jednou to není tak tragické. Moje hubaté cynické Já už hloubá – a není čas koupit nové auto? Bohužel ne, studium je ve Švýcarsku velmi drahé, musíme vydržet. A toho se držím.S přicházejícím jarem se oklepu a vystavím své obrazy ve Schmitten v kavárně Madlen’s. Dostává se mi velmi pozitivní a přátelské odezvy, obrazy získají obdiv a na mé konto Helenea na ochranu přírody a pomoc zvířátkům přibyde pár franků, které letos ještě investujeme.Rok 2019 se i nadále nesl ve znamení školy a vzdělání – například bonbóny Kinder jsou sladkou oporou nejstarším studentům.Když duše mlsá, je třeba udržovat tělo. Věnovala jsem se opět víc sportu a moje hubaté cynické Já to kompenzovalo mlsáním – že prý je to vyvážené. Díky pohybu jsem potkala spoustu prima lidiček a navštívila jsem krásná místa.

Nastal čas prázdnin, i já mám studijní volno, i přesto pracuji, protože prázdniny si chci udělat až na podzim. Poslední pondělí v červenci mne pozve šéf na snídani do kafeterie Madlen’s, kde visí mé obrazy. Přesně pod ně si sedneme a povídáme si. V případě, že umíte číst mezi řádky – ano, můj šéf mi řekl, že končí s provozem a firmu převezme někdo jiný.Oki, nenadělám nic, příští sobotu máme všichni jeho zaměstnanci sezení. Předsevzala jsem si, ať už to dopadne jakkoliv, nenechám si ničím zkazit víkend. S novým šéfem přichází nová pravidla a také budou padat hlavy. Moje cynické Já se se mnou vsází: Vsadíme se které?Po pohovoru jedu na kole do přírody, zelená barva uklidňuje. Tentokrát mi moje cynické Já radí, abych jela naši trasu obráceně. A proč ne – rozhodnu se prozkoumat jinou cestu a jak zjistím, později se připojím zase k původní trase. Moje cynické Já se mne ptá: Víš, co to znamená? Jo, cíl neustále před očima a dosáhnout ho oklikou.Přesně takové momenty mi dávají motivaci a moje hubaté cynické Já, přesně tak, jak je cynické, se mne ptá: Ztratili jsme zase práci, nekoupíme si svůj kamion? Musím se smát, tak dlouho, dokud nemám odstudováno, nesmím koupit kamion. Moje hubaté cynické Já ale neposlouchá a už plánuje: A kterou barvu chceš? Barvu České republiky, Evropské unie nebo Švýcarska? Naštěstí se ty barvy dají společně kombinovat!S výpovědí v ruce a vizí nové práce jedu po dvou letech do České republiky. Ještě před odjezdem se hlásí o slovo mé auto. Zase pumpa, tentokrát malá hadička. Jak tam tak stojím a samozřejmě nikdo nejede a čekám na své domácí, kteří mne odtáhnou, ptá se moje cynické Já: Není čas na nové auto? Ne. Napadá mne ona věta: V časech dobrých i zlých. Hadička opravená, mířím na Moravu. Užiji si krásný, odpočinkový čas a z výtěžku za mé obrazy adoptuji dravce v záchranné stanici. Moje malé cynické Já je šťastné.Po odpočinku začíná nová práce. Nový šéf, nové hračky, nová dobrodružství. Moje akční cynické Já je nadšené a já s ním, sedím zase tam, kam patřím – sedlám krásné koňské síly stáje Mercedes – opravdové potěšení z jízdy. Dobrá pracovní doba a střídání různých jezdítek mi umožňují zvládat vše – studium a život šoféra z povolání. A ještě jedna věc je pro mne nová – i když nejezdím vlakem, učím se v dopravní zácpě, co to znamená, když vám jede vlak.Drobnosti a dárečky mi zpříjemňují život a přitom jsem směla vyfotit jednu z mých nejdůležitějších fotografií ( o tom v příští reportáži ). Těším se dobrému zdraví, moje hubaté mazané cynické Já si myslí, že to není dáno výkony, ale odměnou. A Pežošek mne zlobí vesele dál – výfuk, brzdy, topení. Ale motor jede na plné obrátky. Vozí mne nadále věrně dál a nevzdává se.

Co nám přinese rok 2020? Hodně a je to jedno, těším se, že z toho vytěžím zase to nejlepší. To staré a nepotřebné ponecháme minulosti. Přeji vám z celého srdce všechno nejlepší. Ať mne vaše myšlenky provázejí na cestách do neznáma. A kdo ví, třeba potkám právě vás.

…VŽDYŤ VY DĚLÁTE SVĚT HEZČÍM UŽ JEN TÍM, ŽE TU PROSTĚ JSTE…

 

 

Related Articles

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Back to top button