Uplynulý rok je definitivně za námi a jako mávnutím kouzelného proutku a změnou jedné číslice se ocitáme v roce novém. Pokud jste trošku starší, tak už možná víte, že tak jednoduché to v životě zase není. Spoustu věcí si v sobě a s sebou neseme dál.
Jak jsem se ze závěrečných proslovů lidí ve virálním světě dozvěděla, byl pro spoustu – hlavně žen – loňský rok velmi složitý. Na jednu stranu mně těší, že to tak upřímně řekly, na druhou stranu pro mně složitý nebyl, byl spíš velmi únavný. Já sama jak svou práci miluji, o to víc jsem si musela nastavit hranice s mužským světem. To mne stálo dost sil a rovněž špatné počasí táhnoucí se přes celé léto mne usvědčilo v tom, zavést to, co udělal předloni celý svět – Lockdown – ten svůj osobní.
Po nádherných prázdninách v roztomilém Graubünden na mě dolehlo obrovská únava – ani ne tak fyzická, jako ta duchovní. Protože už jsem tak trošku znám, vím, že je třeba pozměnit život a já vycházím jiným směrem. To samozřejmě není nic špatného, jen prostě odchází to staré a nepotřebné. Tím jsou pro mě v prvé řadě už ošuntělé vztahy, to mě většinou dlouho mrzí, ale vím, že s tím nic nenadělám. Někteří lidé prostě už nejsou součástí vaší životní cesty a je čas je nechat jít jejich život. ( abyste mohli jít ten svůj vlastní ).
V listopadu se začali krátit dny a mě se zdálo, že jsou ty dny ještě kratší než kdykoliv jindy. Patřím k lidem, kteří se rádi zabývají osobním rozvojem. Kladu velký důraz na odpočinek a vyváženost, v loňském roce jsem se o to víc musela poučit, jak důležité je to zdraví mentální. Kolotoč myšlenek může hodně zavařit. Je spousta návodů, jak pracovat s myslí, moje absolutně nejoblíbenější věta je: Zkuste minutu nemyslet. Jsou mezi námi lidé, kteří myslí, lidé, kteří si myslí, že myslí a lidé, kteří by umřeli než aby mysleli. Také současný slogan v dnešní situaci – návrat k normalitě – a k tomu další názor – už to nebude nikdy jako předtím – je sám o sobě únavný.
Dopřej si v této reportáží, i když s velkým zpožděním, použit kartu Jokera. Proto nenajdete v této reportáž žádné fotky, myslím si, že je na mém blogu dost ke čtení a obdivování.
Přesto – kdy jste naposledy vy dokázali naprosto vypnout v hlavě? To švitoření, ty starosti, ty nesmysly, ty blbé řeči druhých na Vaši osobu a naprosto nepoužitelné rady pro váš život od osob, které neumí žít ani ten život vlastní? Ne vždy je to tak jednoduché vypnout.
Posílám vám všem nádherné pozdravy pro rok 2022. Ať vaše pozitivní myšlenky mne doprovází na naší cestě neznámo kam. Staňte se součástí mé poutě. Já vám ukáži svět tak jak ho vidím já a vy mi ukažte svět, ve kterém stojí za to žít.
…VŽDYŤ VY DĚLÁTE SVĚT HEZČÍM UŽ JEN TÍM, ŽE JSTE…
