Zimní, dlouhé dny nás opět nechají nahlédnout do archívu, tentokrát se podíváme rychle do Barcelony, kterou jsem společně se dvěma kamarádkami navštívila na podzim roku 2015. Vše organizovala opět Andrea, kterou znáte z cesty po Emirátech https://bit.ly/2ZtKOk7. Tak jsem se nemusela o nic starat, jen o cestu autem směrem letiště Ženeva. Se leteckou společností EasyJet poletíme k moři, silné, ale jen dočasné turbulence nad letištěm v Barceloně nás nechají o to víc se těšit na další dobrodružství. K přenocování poslouží prakticky situovaný, pronajatý třípokojový byt. 
Hned zrána míříme do přístaviště – holky chtějí na nákupy, já spíše na procházku s kamerou v ruce. Každé město má svůj šarm, počasí se vydařilo. Tak na sebe nechám Barcelonu působit – ty barvy, ten život tady, ty lidičky. 
Třeba i tu atmosféru v kavárně, tu příjemnou náladu. 
V dnešní době jsou města velmi dobře situována – hned opodál se nachází Aquarium – žije zde na 11.000 živočichů, kteří se mohou rozvalovat v 65 nádržích s šesti miliony litrů vody. 
Po prohlídce mořského světa se lze zase procházet po pláži a nebo jen tak být. Na pláže se lze lehce dostat nejlépe metrem. Pláž Platja de la Barceloneta s charakteristickou kostkovou věží patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším atrakcím města. Je to bývalá rybářská vesnice, která byla kvůli Olympijským hrám v roce 1992 znovu důkladně sanována. Já se ale nacházím s kamerou teď a tady. Barcelona je známa svou společenskou tolerancí vůči homosexualitě, to lze vidět na spoustě místech. 
Pejsci se chtějí předvést v nejlepším světle a chtějí mne svést ke svým hrátkám. Musím se usmívat – čím menší, tím zlobivější. 
Procházka pokračuje. Jižanští důchodci si žijí svůj život, hrají hry dle svých pravidel, malé hádky k tomu patří také. 
Podzim na pláži se ukáže ze své větrné stránky. Dívám se kamerou za okna restaurací, zrcadlení vyčaruje krásné momentky. 
A důchodci se ukáží i po jiné stránce – vysvlečené kalhoty a ukázat nejlepší kamaráda celému světu – dodnes nevím, jestli to bylo třeba nebo to byla rebelie. 
Dny jsou kratší, jdu zpět na promenádu Rambla Bay. Potkávám spousty místních, kteří žijí svůj den, pracují, kouří, užívají slunce. 
V centru se stále něco děje, pouliční umělci a turisté se sladují v pastelových barvách. 
Nechávám se vtáhnout všedním dnem. Navštívím malý kostelík Svaté Anny uprostřed dění, kde si mohu odpočinout, zatímco okolní ulice duní. 
Ke Katolonii patří Salvador Dalí – spisovatel, malíř, sochař, grafik. Jeho knír se stal ikonickým znakem a jako zástupce surrealismu jeden z nejznámějších malířů 20. století. 
Další den se do toho ještě jednou pořádně opřeme, naposled. Navštívíme trh Mercat de la Boqueria. Tradice prezentována moderním způsobem přitahuje spoustu návštěvníků, je narváno. 
Vždy obdivuji, jak lidé ve městech jezdí. Motorky jsou zde nejoblíbenější. 
Večer bude romantický – zamilované potkáte na každém kroku. 
My už ale míříme zpět do bytu, zbožňuji jízdu metrem. 
Dnes večer si ale na své přijdou fotbaloví fanoušci – na stadióně Nou Camp sehraje zápas v rámci Champions League místní klub FC Barcelona proti AC Řím. Tehdy ještě s hráči jako Messi, Piqué, Neymar atd. Protože mám u sebe velkou kameru, která není povolena do hlediště, shlédneme utkání v pohodlí pronajatého bytu. 
Krátký, spontánní, nijak důležitě organizovaný výlet do Španělska je u konce. Vše proběhlo hladce a byla to jedna z vyjímek, které sem tam udělám. Trochu motivace posílám i vám a vašemu prázdninovému plánování, brzy na viděnou!!!
