
Rok 2024 je nenávratně za námi, v tom se jistě shodneme. Nevím, jak to máte vy, mí čtenáři, zatímco jaro už klepe na dveře i ve Švýcarsku, já se nacházím ještě stále v zimním spánku, tento rok opravdu hodně hlubokém.
Jak již víte, věnuji každý rok pohlédnutí za uplynulými 365 dny. Začneme úplně od konce – dopadlo to přesně tak, jak jsem věděla.
Že už další rok nebudu jezdit pod vlajkou barev mého zaměstnavatele.
Patřím k lidem, kteří mají hlubokou alergii na hlupáky, s takovými lidmi byznys budovat nemůžete, s lidmi ze země nedostatku už vůbec ne. To se mi absolutně potvrdilo, a s obrovskou vděčností jsem přijala výpověď.
Mávnutím kouzelného proutku, resp. dlouholetými zkušenostmi jsem dostala možnost u nového zaměstnavatele, tentokrát ještě o více tříd výš. Samozřejmě se mi také otevřeli možnosti jezdit elektrické kamiony, jinou značku, poznat nový kolektiv. A hlavně, mít také čas na soukromý život. Vyhrála jsem výběrové řízení na inzerát z pěti lidí, hned od začátku jsem věděla, že jsem zde naprosto správně. To se taky potvrzuje i v realitě, i když se ještě stále nacházím v učebním procesu, podstatná většina klape tak jak má a já se mohu věnovat svým projektům.
S přibývajícím věkem je třeba dávat si pozor a dobře se starat o své vlastní zdraví. I když ve svém věku mám vysokou výkonnost, nechci jet na nejvyšší otáčky, to přenechám kamionům. Trošku trpí mé levé oko, neustále sezení řeším jednoduchou jógou a jsem velice vděčná, že se tak jednoduchými možnostmi jako videa na YouTube mohu udržovat fit. Zubní patálie se mi podařilo vyřešit naprosto profesionálním a jednoduchým řešením německých dentistů ve vedlejší obci. A nakonec největší problém mého života – mou hlavu a její někdy hodně hloupé myšlenky se snažím kormidlovat, jak nejlíp to jde. A věřte mi, někdy je to záhul.
Tak jako každý rok, musela jsem se i letos uspořádat priority a hodnoty a rozloučit se s některými názory a hlavně lidmi. Protože umím žít sama, je pro mě mnohem náročnější se po dlouhých letech od lidí oddělit a nechat je jít svou cestou, zároveň je pro mne náročné si do života zase někoho pustit. Tím se mi ale potvrdilo, že je lepší být sama, než poslouchat problémy mužů v dnešním světě, které bych v mém světě ani problémy nenazývala a radši se věnovat svým projektům a sobě.
V mým celoživotním úlohám už odmala patří cestování –
v roce 2024 má cestovatelská duše zažila absolutní balzám – navštívila jsem nejmenší kanárské ostrovy El Hierro https://bit.ly/4bzAJVV a La Gomera https://bit.ly/4dULcwR, řecký ostrov Santorini https://bit.ly/3Yk8vKe, užila si městský život v hlavním městě České republiky Praze https://bit.ly/4jfu7jA, a stavila jsem se taky 3 týdny doma na Moravě.
Tak jak se mám ve svých reportáží snažím přiblížit zákulisí charity, jsem si tento rok splnila malý sen – vedle svých pravidelných příspěvku finanční jsem pomoc rozšířila o další útulek, který jsem si moc přála navštívit – Srdcem pro kočky nedaleko Prahy https://bit.ly/3PFQ2D5. Jsem již dlouhá léta fanouškem na sociálních sítích a tak jsem v realitě všedního dne strávila jeden den v kočičím světě. Tak se mi podařilo zároveň i vyvážit finanční pomoc ve Švýcarsku, České republice a částečně i v Rumunsku pro koně, kteří se hodně nadřou.
Soukromí je soukromí, a moje milovaná vesnička žije spokojený život.
O ptáčky se starám, ale na žádost domácích jsme opět museli přestěhovat budku o deset metrů dál. Své výhody to má, ptáčci nebudou srát na moje auto, nýbrž na auta domácích.
Že modernizace a digitalizace tohoto světa není vždy jednoduchý proces, se nejvíc odrazilo v mých filmech. O svém kamionové životě jsem v pár videích již ukázala, je to neuvěřitelně časově náročné takové filmy vůbec vyprodukovat. Zároveň ale byly pomyslným obrazový můstkem k vytvoření mého eshopu, který v brzké době zveřejním.
Kamera mne mimo jiné zavedla jak již jinak, na zajímavé místa. I nadále jede Petice na Záchranu Hřebčína Napajedla https://bit.ly/3YvN9c3 a já se těším , až jednoho dne udělám báječné video stád koní na šťavnatých pastvinách, tak, jak to vždy bylo a zaslouží si to být.
Tak jo, to byl ve zkratce můj život v roce 2024. Jaký byl uplynulý rok pro vás? Jistě máte důvody za co být vděční, pravděpodobně jiné než já. Já vám přeji z celého srdce vše nejlepší v roce 2025 a jsem moc ráda, že tu se mnou jste. Budu i nadále s kamerou na cestách, uvidíme, kam nás cesta zavede a ukáži vám svět jak ho vidím já a vy mi ukažte svět, ve kterém stojí za to žít.
…VY DĚLÁTE SVET HEZČÍM UŽ JEN TÍM, ŽE JSTE…




