Cestopisy

Gotthardpass-Lukmanierpass-Oberalppass-Susten

Čas prázdnin je tu, vycestovat někam dál v tomto roce není v plánu, v plánu mám ale prozkoumat Švýcarsko. Dostalo se mi spousta inspirace a tak hodně brzo ráno vyrážím, Šampáňo – turismus na mne čeká. Co je Šampáňo – turismus? Prostě moc nedělat a přesto být na cestách. Jedu směrem silniční tunel Gotthard – ten už znáte z mé reportáže http://bit.ly/35Wu3yS . Pro dnešek ale ponechám silnice stranou a pojedu přes průsmyky. Ty jsou zhotoveny pro turistické účely a jsou zajímavou švýcarskou atrakcí. V létě vládne hlavní sezóna a v zimě zimní spánek. Přes Andermatt v kantonu Uri přijíždím za východu slunce přímo na Gotthardpass. Všude se rozprostírá klid – ještě. Protože předpověď počasí hlásí slunečno, je pátek, přijde spousta lidí.Kulisa na 2091 m.n.m. mne vítá. Potkávají se zde dva světy. Táborníci a sportovci na jedné straně a k mému údivu a zlobě alternativní energie. Vyběhnu k pomníku Suworow, cítím ranní kuropění a jako vždy žasnu, jak nádherná dokáže být příroda na 2000 metrech.Najednou zaslechnu tak známý zvuk. Přijíždí kamion a veze vrtuli. Tak jak to u takových speciálních transportů chodí, jde vše velmi profesionálně kupředu, kamion se otáčí, před nosem mi prosviští lopatka a kamion jede na místo vykládky. Spousta technické práce a i svět hor zasáhla mimozemská technologie.Prozkoumávám ten malý flek tady nahoře. Historie průsmyku sahá daleko do 12. století, tehdy byl zdoláván pěšky a s pomocí zvířat. Muzeum je momentálně v rekonstrukci, první vandrováčci se vydávají na svou pouť, alpský svět je zde lákavý. Měsíc na nebi mne bude provázet celý den, co víc si přát. Moje cynické Já už žvatlá – tak čajček a croissent by taky nebyli špatné. To je dobrý nápad, navštívím restauraci, popovídám si s obsluhou. Daří se dobře a přes den bude plno. Za velmi korektní cenu si vychutnávám svou snídani s krásným výhledem.Ještě poslední pohled na krajinu a nechť mne modlící se Madonna di Fatima ochraňuje a už pádím dolů směrem na kanton Tessin.Ale ještě jiná cesta vede k průsmyku Gotthard – původní silnice Tremola. Stoupání je enormní a velmi oblíbené cyklisty. Jen sem tam vyjíždí nahoru auto, mladí sportovci na kolech se řítí dolů. “Kočičí hlavy” jsou v dobrém stavu, neboť v zimě zde čtyři metry sněhu nejsou ničím neobvyklým.Znovu se ocitám na průsmyku Gotthard se naposledy rozhlédnu a zase sjíždím dolů a po dálnici pokračuji do kantonu Tessin k obci Biasca. Ocitám se v jiném světě – tak typické domky v italském stylu a přírodě s jižanským charakterem.Dostávám se na další průsmyk – Lukmanier – široké údolí s vrcholy Alp na 1915 m.n.m. Jalovičky se spokojeně pasou, pomalu přijíždějí další návštěvníci. Oba průsmyky lze navštívit s pomocí hromadné dopravy, čehož využívají rodiny s dětmi a starší generace. Terasa v restauraci se zaplňuje, dopřeji si Latte a dokonce i cukr se narodil v mém znamení Vodnáře.Přehradní hráz Santa Maria mi nedá pokoj, voda je tak barevná a průzračná.Nemohu odolat a nechám kameru dělat svou práci. Podvodní svět a okolní vrcholky hor splývají ve společný obraz. Jak čistý, tichý a přesto fascinující svět se skrývá pod hladinou! Na sluníčku se dá krásně smát, ještě povinná fotka “byla jsem tu”, zařadím a mířím dál.Po cestě obdivuji celé dílo, hráz není plná.Odtud pokračuji do kantonu Graubünden a tu a tam fotím místa, která známe z katalogů.A již brzy na mne čeká další průsmyk a s ním opět kanton Uri. Jízda vyžaduje spoustu ohleduplnost, autobusy také přijíždějí. Úzké zatáčky a spousta zručnosti a vše jde jako po másle. Zastavím v horní zatáčce a chci se porozhlédnout. Ocitám se v chráněném území rostlin. Tam, kde je ochrana, zahlédnete vzácné druhy a tak si motýlci tancují mezi květy.Malá exkurze je u konce, vyjíždím na Oberalppass a 2044 m.n.m. Je po třinácté hodině, moje cynické Já a já taky máme hlad. Usedám na terase, obsluhuje příjemná slečna. Těším se z krásného dne. Lidé přicházejí, lidé odcházejí, zazní čeština. Z rozhovoru se servírkou se dozvím, že se daří dobře. Slečna dojíždí každý den z obce Andermatt, jen kuchař zde přespává.Cena je v mezích, 36 CHF. Moje cynické hubaté Já se už vtírá: A nechce se nám ještě s gondolou nahoru dát si zákusek s výhledem? Jo, to se nám chce.

Cena za jízdenku mne bude stát víc než jídlo v restauraci. Pěkných 38 CHF, ale k tomu dostanu slevu 10 CHF na konzumaci v restauraci. To zní lákavě a už se nechám unášet k výšinám. Protože se jedná o prostředek hromadné dopravy, musím mít roušku. Musím se vám přiznat, vypadám inteligentně a medicínsky.Výlet na Schneehüenerstock na 2600 m.n.m. se vyplatil. Dopřeji si meruňkový koláč se šlehačkou a Latte Macchiatto. Výhled je ohromující, okolní krajina nabízí spoustu možností k vandrování. Teplota je příjemná a Švýcaři si vyměňují odborné znalosti o okolních vrcholech a jejich názvech.Čas utíká, sjíždím opět dolů. Stojím před rozhodnutím, je pátek, pozdní odpoledne, domů je cesta ještě daleká. Na dálnici bude zácpa a tak se rozhodnu pro průsmyk číslo čtyři – Susten.Tak jo, jak jsem řekla, tak jsem udělala. Tunel na průsmyku se opravuje a tak se i tak ocitám v zácpě. Neva, užívám si výhled a fotím.Čekací doba se protáhne, trvá to déle, ale i my se smíme rozjet. V tunelu to bude hodně těsné, tuneláři stále pracují. A na konci tunelu už září světlo.Svět na 2224 m.n.m. a Sustenpass se předvedou v plné kráse. Ještě povinná fotka a protože je to tu prima, koupím si limonádu a nechám se rozmazlovat slunečními paprsky. Autobus plný turistů přijel a asi osm Ferrari a Porsche z Anglie. Co je velmi důležité při takových výletech – něco vidět a hlavně být viděn. Říká se tomu luxus a tato skupina nebyla dnes v horách jedinou.Pojedeme domů. Ale moje cynické Já si myslí – zahrajeme si taky na Šiki Miki a luxus? No jasně. Před nedávnem jsem si pořídila kabriolet. Nebylo to v plánu, tak se to prostě stalo. Střecha v kufru, boží brýle, modrá bunda a nádherná kulisa v pozadí umocňují vše o to víc.A bylo opravdu vše na výletě perfektní? Našla jsem tři odpadky, sesbírala jsem je a vyhodila. Věřím tomu, že je to možné, navštívit přírodu a přesto ji ponechat její krásu. A ještě jedna věc se mi líbila: Podél cesty byly vystaveny záchodky. Znáte mou reportáž “ Posraný svět”? http://bit.ly/2leRQbW .Konečně se začíná něco dít. Tak jo, zase jsem něco zažila a viděla! Dojedu dobře domů, moje hubaté cynické Já je spokojené, to byl zase pořádný výlet! Tak opět příště nashledanou!

 

 

Related Articles

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Back to top button