
Srpnové dny se blíží ke konci, úplňková noc ve znamení Vodnáře přichází. Toho využívám, abych navštívila Zookoutek v Bernu jménem Dählhölzli. Je to malý park pro zvířata při řece Aare.
Je pozdní odpoledne, je tu spousta dětí. Jsem ráda a nestačím se divit, jak zvířátka při fotografování spolupracují. Jdu přímo do pavilónu opic, kde bude právě probíhat krmení. Jedná se o samičky opičky veverčí, které žijí v Jižní americe, mohou se dokonce dožít až dvaceti let. Poskakují všude, těší se na proviant.
Teď pokračují dál do vivária. Pro mě je to dechberoucí svět, který nabízí tolik možností. Často je to otázka štěstí, ty zvířata vůbec najít. Tropická vlhkost se rozprostírá všude, u hada najdu kůži a na druhém konci akvária perfektně splynul s okolní zelenou barvou. Spousta návštěvníků ho prostě úplně přehlédla. Jedná se o krajtu, která žije na Nové Guineji a Šalamounových ostrovech v tropických lesích. Může dosáhnout velikosti až dvou metrů. Zde v akváriu dostává dvě mrtvé myši za měsíc a stačí jí to.
Do tropických lesů patří také želvy jako tato, kterou bylo ale jednoduché najít za sklem. Její kamarádky se ale ukazovat nechtějí.
Procházka pokračuje dál, tentokrát s trpasličí opičkou Kosman. Je nádherná a šplhá jako nejlepší profi. Živí se šťávami stromů, které může díky speciálním zubům ve spodní části čelisti vysát. Patří k nejlepším menším zástupcům vyšších primátů, jakými jsou například gorily nebo člověk.
Teď přichází podvodní svět – akvárium. Jestli se vám zdá, že ta želva je ve vzduchu, tak není – plave ve vodě a mě se podařilo ji tak parádničkovsky vyfotografovat.
Jsou zde i jiní obyvatelé akvária – rejnoci, hejnové ryby, okouni a nebo čtyřoké ryby
– jediný obratlovec, který dokáže vidět jak nad vodní hladinou tak i pod ní.
Venkovní voliéra patří syslům – patnáct zvířátek bylo ale transportováno do České republiky v rámci programu Obnovy divoké přírody, tam najdou svůj nový domov.
Překrásná kočka, která mému fotografickému pojímání připomíná modelky z galačasopisů – je divoká kočka. Není možné ji ochočit, je samotář a ve Švýcarsku chráněna.
Medvědi se schovali, pak se ale rozhodli vylézt ven. Medvěd hnědý byl v roce 1904 ve Švýcarsku vyhuben.
U sousedů vlků ve vedlejší voliéře se narodili dva přírůstky, jen sameček se potlouká výběhem.





