Poslední neděle v srpnu je tu, podzim přichází pomalu, ale jistě. Na mne čeká dnes dopoledne pohodový, příjemný výlet. Navštívím další z míst, kam daruji peníze na ochranu zvířat – tentokrát je to Útulek Rosel u města Brügg. Tady jsme nechala ošetřit naše bodlinky, ježky z naší vesnice https://bit.ly/3dL5Jqc.
Někteří obyvatelé se hlásí hned ke slovu, tak pěkně od srdce, přicházejí další návštěvníci.
Uprostřed toho všeho se rozprostírá malý trh pro naše nejmilejší tlapičky a nabízí různé věci běžného použití. Protože je město Biel dvoujazyčné, tzn. německo-frankofonní, je slyšet různé fráze.
Malé pohoštění tu také nesmí chybět – nabídka je vegi a vegetariánská. Dokonce je tu instantní káva, kterou mám tak ráda. 
Den otevřených dveří může začít. Útulek nabízí mimo jiné také penzi pro pejsky a kočičky, když majitelé odjedou na dovolenou, útočiště pro zraněné a odložené zvířata. 
Zvěrolékař ordinuje jednou za týden, k tomu určená místnost je vybavena na ošetřování jako očkování, čipování atd. Prádelna jede od rána do večera sedm dní v týdnu, perou se deky a podušky všech zvířecích obyvatel útulku. 
Voliéru lze zvenčí také zhlédnout. Je rozdělena na dvě části – venkovní a vnitřní. Ptáčci si sami mohou vybrat, kde se chtějí zdržovat. Hned od začátku mi padli do oka. Jsou nádherní a vypadají velice zdravě, parádní barevné kuličky. Jak se dovídám, jsou jediní zástupci celého útulku, kteří nejsou zprostředkováni dál. Jednak je to dáno jejich věkem, který není znám a pokud už jednou létali ve velké voliéře, není vhodné je zase umístit do malé klece. 
V malé kuchyňce se nachází místo přípravy pokrmů. V plném provozu to může být až 150 porcí denně. K tomu se přidávají medikamenty a různé doplňky stravy. Později musí být vše zase umyto a připraveno na další den. 
Nyní si smíme prohlédnout venkovní výběhy. Zde sídlí kočky, králíčci, psi. Je zde jen málo zvířat, ne všechny snáší takový nápor veřejnosti.
Oproti tomu jsou tu tací, kteří si to opravdu užívají
a takoví, kteří ani obyvateli útulku nejsou. 
V zadní části ve výběhu probíhá právě velká show pro majitele psů. Paní fotografka pořizuje fotky na památku. Věrně stojí majitelky v řadě a ne všechny zvířátka mají v plánu spolupracovat. 
Opět na nádvoří si dopřeju malé občerstvení. Instantní káva přijde vážně vhod. Posadím se a pozoruji to dění kolem sebe.
U stánku lidé podepisují – ochrana zvířat je z převážné většiny pod taktovkou žen. 
Počasí nepřeje a nepřeje, přesto přichází další návštěvníci. Spousta z nich i s domácími mazlíčky. 
Útulku se tento rok podařilo dosáhnout důležitého milníku. Po letech plánování a dobrých devíti měsících stavby byla v červnu otevřena nová stanice karantény, která zůstane pro veřejnost uzavřena. Ročně stoupá počet zraněných zvířat, stanice bylo třeba, aby bylo možné zvířata ošetřit a zároveň ochránit ty v útulku před nákazou. 
Můj malý výlet do světa útulku je u konce. I nadále přicházejí hosté – páry, rodiny s dětmi, starší generace. Déšť a podzim podtrhují kulisu tohoto světa – ochrana zvířat není vždy jednoduchá. Moje cynické Já je šťastné, je čas se rozloučit. Tak brzy zase nashledanou!
