Jaun – když horské léto končí
Noci začínají být chladnější a delší. Všední den jde nezadržitelně kupředu a pomalu se začíná plížit podzim. Nastal čas poděkovat a rozloučit se s horou. Upravená, vymydlená oblékám kroj.
Jedu do vesnice Jaun na 1015 m.n.m o sedmi stech obyvatelích. Je pondělí, přijíždí spousta lidí, švýcarsky hovořících, frankofonních, turistů. Dnes je velký den. Hospodáři se vracejí s ovcemi zpět do údolí po čtyřech měsících na vrcholcích Freiburgských Alp a dnes je 424. ročník této tradice, která zde v Jaun sahá do roku 1594. Můj druhý domov, švýcarská Helvetie se předvede tak, jak ji mám nejradši.
Ráno začíná trhem, bude se nejen smlouvat, vážit a diskutovat, ale také si hospodáři vymění zkušenosti a názory. Krásné slunné počasí přiláká spoustu zvědavců a milovníků hospodářství.
Oslava je provázena hudbou, po krajích silnic nabízejí různé stánečky domácí produkty a suvenýry. Vesnický jarmark, který prostě k takovým akcím patří. Mezitím se z hospodařů stávají opravdové hvězdy – spousta otázek, žvatlání, smích.
Úderem deváté hodiny přichází největší stádo, vedeno mladými, silnými hospodáři. Rozličné rasy, zdravá zvířata, stádo počítá kolem 400 kusů a odtud budou pokračovat dál ke svým majitelům. Krásná přehlídka, ale teprve teď začíná práce. Ze začátku pomůže barva, pak číslování v ušním boltci a spousta papírů před kterými se dnes nemůže utéct ani hospodář.
Veliký dvouposchodový kamion už čeká, vše jde plynule, hravě. Jen několik kilometrů odtud začíná kanton Bern, cesta vede na Jaunský průsmyk. V zimě je uzavřen a v létě je to zkouška zručnosti pro všechny šoféry.
Krátká přestávka, osvěžení a práce může pokračovat dál. Stejný způsob, stejné odbavení, teplo dnešního dne se začíná projevovat. Traktory, vozíčky, velké malé, chlapi už vše zkontrolovali a vše jde rychle kupředu. Ještě zavřít dveře a hotovo.
Ke konci zbyde malé stádo. Jsou to zvířata místních hospodářů a dva hlídací psi, kteří tráví celé léto v horách se stádem. Před sedmi lety zaútočil poprvé ve Fribourgských Alpách vlk. Napáchal obrovské škody na zvířatech a tak se zrodil nápad vycvičit hlídací psy, kteří se dobře přizpůsobili životu v horách. Dole pod silnicí čeká na stádo šťávnatý výběh a jestli to počasí dovolí, zvířata mohou zůstat venku až do listopadu.
Ovce jsou velmi oblíbené pro svou nenáročnost. Jsou nevybíravé a spásají vše. To se nedá říct o kozách, ty jsou naopak vybíravé až moc. Je to jako ženský svět: Čím vybíravější ženská, tím větší koza to je.
Hospodáři jsou také spokojení, teď je čas slavit, dát si skleničku a pro dnešek platí trochu jiné pravidla: Dnes jdou ovce z hor, zítra si vem volno a ve středu jdi rovnou do práce.
Je již odpoledne, pár restaurací zde má plné ruce práce. Potkávám pár známých hospodářů, téma je letošní horké léto a nedostatek vody. Některým musela armádní helikoptéra vodu transportovat.
Ptáte se, co bude dál? Čas začít uklízet salaše a výběhy.
Jemná pachuť přesto zůstane: Léto bylo letos horké a suché, dole v údolích tráva neroste. Pro hospodáře začíná náročný čas a musí hledat řešení: Jak přežijí zimu, kde koupit žrádlo, co s tolika zvířaty? Spousta otázek a nejistota, kterým bych nechtěla čelit.
Pro mne končí další krásný zážitek. Jsem unavená, ale šťastná, že jsem se směla zúčastnit. Čeká mne spousta práce na počítači s fotografiemi. Podzim je tu, příroda se obleče do krásného, barevného kabátu. A já budu přemýšlet, kam vás zavedu příště tady u nás v hoře plné pohádek.
Dnešní otázka zní:
Zúčastnili jste se už podobné tradice?
Co si o tom myslíte vy?
Dnešní den a nejenom ten dnešní je věnován všem hospodářům a pomocníkům, kteří předvádí svou práci a demonstrují světu, jak nádherná dokáže tradice být. Kteří ukáží světu jak podstatné je vážit si zemědělství a přírody.
…VŽDYŤ VY DĚLÁTE SVĚT HEZČÍM UŽ JEN TÍM, ŽE JSTE…
