Den už ani nemůže být línější. Prší a prší. Jsem na cestě na cvičení Záchranné služby, kterou znáte už z mé reportáže v zimě https://bit.ly/3YuYrfw. To jsme byli u nás v regionu Schwarzsee, tentokrát navštívíme sousední region Gantrisch. Cvičení proběhne ve spolupráci se sekcí Thun. 
Záchranáři se už sjíždějí – poznávám známé tváře a poznávám i nové. A hned na úvod je třeba představit každou sekci a její působení – v létě přibyly nové sporty jako bike nebo paragliding. 
S potutelným úsměvem pozoruji celou skupinu – dnes jsou přítomny i dvě ženy. Prší a prší – ale záchranářství nezná počasí – a tak rozděleny do čtyř skupin může začít teorie. 
Jelk Bahre – Jelk nosítka, pojmenovány po záchranáři Bruno Jelk, který si vysloužil v záchranářství velký respekt, vydobyl si své jméno na výslunní této scény a který shodou náhod pochází z našeho regionu Schwarzsee, navrhl tyto nosítka z universálního lehkého metalu. Následuje praktické cvičení, jak nosítka nachystat, jak připevnit pacienta, zabalit, jak ho nést. 
U další skupiny se lze seznámit s navijákem a kladkou. Ve strmých srázech je to bezpochyby vítaná pomůcka. Pod taktovkou Philippa naviják zabírá, mašinka má opravdu hodně síly. 
Také sekce Thun ukáže své znalosti, tentokrát jiným způsobem. Nosítka objasní Martin, který je lékařem známé Švýcarské záchranné letky REGA. 
U čtvrté skupiny se rovněž praktikuje naviják a spousta užitečných věcí jako např. skladování materiálu a jeho přesný popis. Tak se dá být teoreticky velmi praktický. 
Hned poté jdeme přímo do terénu cvičit. Markus a já jsme opět jako v zimním cvičení oběti. Ve strmém svahu jsem při hledání hub uklouzla – bolí mne záda, od kolen dolů necítím nohy. Přichází záchrana – Martin! Přesně ten Martin od záchranné letky, tak to jsem vlastně už za vodou. S tak typickým, klidným hlasem doktora kontroluje situaci. S přesnými, odbornými pohyby zjišťuje mé zranění, přichází další záchranáři. Bude jich třeba, musí mne teď vynést z rokle nahoru. Na nosítkách mne upevní fixačními pásy, zababůlají a dostanu zahřívací polštářky. Ponesou mne a poté ve srázu mne navijákem vytáhnou nahoru. Odtud už mne dopraví na určené místo na parkovišti. 
Na místě se bude projednávat způsob postupu, co všechno příště udělat líp, jak vylepšit komunikaci s vysílačkou, byli přiděleni pouze tři záchranáři, nakonec bylo dobře jich bylo víc, což se ukázalo jako optimální.
Druhá cvičení kolem Markuse ještě není u konce, chlapi žádají dokonce přes vysílačku další pomoc. Oblast je velmi strmá, povrch kluzký, hrozí sesuv kamení, počasí situaci rozhodně nezlehčuje. 
Později je cvičení ukončeno a opět následuje souhrn – co by mělo být jinak. Stala se spousta chyb, nebyla jasná komunikace s vysílačkou a organizace. Ale přesně na to ty cvičení jsou – jak se příště zlepšit, zorganizovat, jak vylepšit práci mezi sekcemi a týmy. 
Už i počasí na regionem Gantrisch se smilovalo – zasvítí sluníčko, je pozdní odpoledne a my půjdeme společně poobědvat do Restaurace Selital. Kuchaři se snažili nám vykouzlit výborné jídlo pro záchranáře a oběti. Pro mne to byl opět velmi poučný den, nebot’ se posouvám technicky – při filmování a focení jsem pracovala s dronou a třemi kamerami. Vlhkost vzduchu, mlha a zima mi to rozhodně nezlehčovali. Ale to je přesně to napínavé, že nikdy nevíte, jak to dopadne. Oproti zimnímu cvičení se ukázala příroda v pestrých barvách regionu Gantrisch. A konečně jsem nebyla jediná žena. 
Je čas se rozloučit a užívat ještě zbytku neděle. Mockrát děkuji za hezký, poučný den, brzy nashledanou milí záchranáři!
…VŽDYŤ VY DĚLÁTE SVĚT HEZČÍM UŽ JEN TÍM, ŽE JSTE…
Kamery mne samozřejmě doprovázely a vznikl krátký film. Přeji hodně potěšení a poučných chvil https://youtu.be/RPs3ZiaSnXM
Mou tvorbu můžete podpořit na http://paypal.me/bloghelenea
